Kolovratský palác ve Valdštejnské, Barokní palác na Malé Straně v Praze, Česká republika

Kolovratský palác je barokní palác na Malé Straně s dvoupatrovou strukturou a jedenáctiosou fasádou. Vyznačuje se střídavými trojúhelníkovými a segmentovými oblouky zdobenými kamennými rámy a ornamentálními detaily.

Dva domy na místě byly v roce 1603 spojeny v jeden a Vilém starší Popel z Lobkovic jej rozšířil; v 18. století jej Marie Barbora Schaffgotschová, manželka Heřmana Jakuba Černína, nechala Ignácem Palliardim přestavět na pozdně barokní šlechtické sídlo. Její synovec Jan Arnošt Schaffgotsch jej znovu oddělil od Malého Fürstenberského paláce. V roce 1920 palác koupil československý stát pro předsednictvo ministerské rady; v září 1941 se zde odehrála tzv. chlebíčková aféra.

Nad vstupním portálem visí oválný znak s rodovým heslem Kolovratů „Věrně a stále“, ovinutý opaskem symbolizujícím závazek. V tympanonu štítu je vsazen zasklený obraz Černé madony svatotomské. Interiéry, zejména Růžový a Zelený salon a pozdně barokní pilířové schodiště, jsou přístupné o státních svátcích v rámci dnů otevřených dveří.

Budova se nachází na adrese Valdštejnská 10 v Praze 1 a lze ji prohlédnout zvenčí. Přístup do interiéru závisí na aktuální otevírací době, protože budovu využívají instituce.

Kolovratská zahrada vznikla, když Marie Barbora Černínová nechala v 18. století přestavět palác Ignácem Palliardim; byla vybavena altány, schodištěm a balustrádami vystupujícími do trojdílné sala terreny. Jan Arnošt Schaffgotsch pak nechal oba paláce, Kolovratský a Malý Fürstenberský, opět oddělit.