Kostel Nejsvětější Trojice na Novém Městě v Praze, Barokní kostel v Praze, Česká republika

Kostel Nejsvětější Trojice je vrcholně barokní stavba na téměř čtvercovém půdorysu, obrácená do Spálené ulice, s věží nad presbytářem a dvouetážovým vstupním průčelím vertikálně rozděleným na tři části. Nad hlavním vchodem jsou oválné kartuše s erby donátorů Jana Ignáce Putze z Adlersthurnu a jeho ženy Terezie Kláry a zlacený latinský nápis o zasvěcení SANCTISSIMÆ AC DIVINÆ TRINITATI. Boční osy druhého patra končí volutově stočenými křídly, za nimiž stojí sochy sv. Jana z Mathy a sv. Felixe z Valois.

Stavba začala v roce 1708 pod vedením architekta Octaviana Broggia, přičemž na práci dohlíželi stavitelé Kryštof Dientzenhofer a Jan Jiří Aichbauer. Jejich společná práce utvářela barokní charakter, který budovu definuje dodnes.

Poté, co byla na konci roku 2005 zrušena místní římskokatolická farnost, slouží kostel od února 2006 slovenské řeckokatolické obci v Praze. Stavba je chráněna jako kulturní památka a sousedí s Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy.

Kostel stojí ve Spálené ulici vedle Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy; budova bývalého konventu směrem do Lazarské ulice byla zbořena roku 1889. Od února 2006 slouží slovenské řeckokatolické obci v Praze, bohoslužby se proto konají v řeckokatolickém, nikoli římském ritu.

Nad hlavním vchodem jsou vypuklé oválné kartuše s erby donátorů Jana Ignáce Putze z Adlersthurnu a jeho ženy Terezie Kláry a latinský dedikační nápis, který je označuje za zakladatele. Výše pod korunní římsou stojí zlaceným písmem SANCTISSIMÆ AC DIVINÆ TRINITATI.