Kostel svatého Jakuba Většího v Kunraticích, Barokní kostel v Kunraticích, Česká republika

Kostel svatého Jakuba Většího je jednolodní římskokatolický chrám v Praze-Kunraticích, přestavěný ve stylu vrcholného českého baroka v letech 1730–1736, pravděpodobně podle návrhu Františka Maxmiliána Kaňky, stavitelem Tomášem Haffeneckerem. Dispozice sestává z kruhové lodi zaklenuté kupolí s lucernou, z pravoúhlého presbyteria se sakristií na východě a z předsíně s hranolovou věží a kruchtou na západě.

Na tomto místě stála raně gotická stavba ze 13. století, od první poloviny 14. století farní chrám s podacím právem rodu Bohuslaviců, spojený s tvrzí, kterou kolem roku 1332 držel Frenclin Jakubův a po něm jeho bratr Prokop. Části jejích přímých obvodových zdí se dochovaly v dnešní sakristii. Tomáš Haffenecker jej v letech 1730–1736 přestavěl do současné vrcholně barokní centrální podoby, pravděpodobně podle návrhu Františka Maxmiliána Kaňky, na náklady pražského soudce Jana Arnošta Václava Golče.

Kostel je od počátku zasvěcen svatému Jakubu Většímu, protože byl součástí evropské sítě Svatojakubské cesty do Santiaga. Hlavní oltář ho zobrazuje jako poutníka s mušlemi na pláštěnce a poutnickou holí. Postranní oltáře jsou zasvěceny českým patronům a Čtrnácti svatým pomocníkům.

Kostel stojí na místě bývalého hřbitova obehnaného ohradní zdí; v jejím prostoru je novogotická hrobka rodu Korbů z Weidenheimu, postavená roku 1868 na místě barokní kostnice. Nový hřbitov byl založen na začátku 20. století severně od kostela. Na kruchtu vede dvouramenné schodiště.

Hlavní oltář ukrývá prosklenou skříň s voskovou sochou prvomučedníka sv. Jana Římského, kterou z římských katakomb přivezl pražský soudce Jan Arnošt Václav Goltz, jenž v letech 1730–1736 přestavbu kostela financoval; uvnitř sochy je uložen skelet.