Kostel svatého Jakuba Většího ve Stříbrné Skalici, Románský kostel ve Stříbrné Skalici, Česká republika

Kostel svatého Jakuba Většího je jednolodní románská stavba s obdélníkovým půdorysem, apsidou a hranolovou věží v západním průčelí. Červený pískovec z nedalekých Nučic dává zdem jejich barvu; kostel, apsida a dvě třetiny věže nejsou omítnuty a na vnější severní stěně jsou reliéfy se zvířecími motivy z konce 12. století.

Kostel vznikl kolem roku 1150 v zaniklé vsi Rovná, snad za opata Silvestra ze Sázavy, pozdějšího pražského biskupa. Kolem roku 1240 byl přestavěn v pozdně románském slohu a průzkum z let 1998–2001 připouští i jedinou stavební fázi v prvních desetiletích 13. století. Od roku 1382 platila Rovná papežský desátek; za rekatolizace byli kněží vyhnáni a benediktini ze Sázavy zde sloužili až do roku 1715.

Nástěnné malby byly objeveny v roce 1944 a zrenovoval je akademický malíř František Fišer. V apsidě jsou vyobrazeny Majestas Domini s apoštoly a legenda o svatém Jakubu, na stěnách lodi christologický cyklus a na západní stěně legenda o svatém Mikuláši.

Kostel stojí na místě zaniklé obce Rovná a pravidelné bohoslužby se zde nekonají; přístupný je při prohlídkách s výkladem, ve výroční den světce a při Noci kostelů. Konají se zde také benefiční koncerty vážné hudby a koncerty Stříbrnoskalického hudebního léta.

Červený pískovec zdiva pochází z nedalekých Nučic. Na vnější severní stěně jsou kamenné reliéfy se zvířecími motivy z konce 12. století, inspirované irským benediktinským opatským kostelem sv. Jakuba a sv. Gertrudy v Řezně.