Horní městská hradba, parkánová hradba, dolní městská hradba, Městské hradby v Hradci Králové, Česká republika

Středověké opevnění Hradce Králové tvoří tři linie hradeb: hlavní cihlová hradba s hranolovými věžemi, parkánová hradba s půlválcovými baštami přistavěná za Václava II. a dolní hradba na úpatí návrší z doby husitských válek. Fragmenty se dochovaly za domy čp. 45–52, včetně zdi silné 120 cm, gotické křížové vazby cihel a opukového úseku za čp. 52.

Hradec Králové založil roku 1225 Přemysl Otakar I. na návrší nad soutokem Labe a Orlice. Opevnění tvořila cihlová zeď s hranolovými věžemi; za Václava II. na konci 13. století před ni postavili parkánovou zeď s půlválcovými baštami. Za husitských válek vznikla třetí hradba na úpatí návrší. Švédové, kteří město drželi v letech 1639–1640, přidali osm zemních bastionů a dvě hvězdicové pevnůstky. Bourání hradeb začalo 4. října 1884.

Brány daly hradbám jejich každodenní jména: Pražská brána, postavená první, se nazývala Starou branou, když vznikla brána Slezská; Slezská brána, později Mýtská, se též nazývala Novou branou a kvůli vybírání cla i Celnou. Kozí fortna, zvaná též Soukenická, stála vedle pivovaru v Soukenické ulici.

Většina dochovaných fragmentů je vsazena do zdiva domů v Komenského a Mýtské ulici, proto se dívejte na zdivo, místo abyste čekali volně stojící hradby. Za domy čp. 51 a 52 zůstává souvislý pás parkánové hradby s průchodem z opuky a gotickou křížovou vazbou cihel. Vlevo od vchodu na schodiště Bono publico je ve výšce asi 5 metrů zachována cihlová hranolová bašta s rohy armovanými pískovcovými kvádry.

Archeologické vykopávky pravidelně odhalují fragmenty cihel, kamene a keramiky, které ukazují, jak se opevnění v průběhu času vyvíjelo. Tyto nálezy pomáhají historikům pochopit, jak se rané obrany vyvinuly z jednoduchých dřevěných palisád do složitějších kamenných struktur.