Kostel svatého Jakuba Většího v Kněževsi, Katolický kostel v Kněževsi, Česká republika

Kostel svatého Jakuba Většího v Kněževsi je jednolodní barokní stavba, kterou dal roku 1721 postavit hrabě Jan Josef z Valdštejna podle plánů, jež pravděpodobně navrhl František Ignác Prée. Má čtvercový presbytář s půlkruhovým závěrem, na severní straně věž s osmibokou bání s lucernou a loď o rozměrech 20,1 × 8,9 metru sklenutou třemi poli valené klenby.

V Kněževsi je farní kostel doložen již roku 1327, tehdy byl opevněný a dochovala se část vodního příkopu. Původní stavba v roce 1718 vyhořela a zůstala jen věž s točitým schodištěm. Hrabě Jan Josef z Valdštejna nechal roku 1721 na místě postavit nový barokní kostel, pravděpodobně podle plánů Františka Ignáce Préea. Do 31. prosince 2003 byl kostelem farním, od té doby je filiálním kostelem petrovické farnosti.

Kostel je od 31. prosince 2003 filiálním kostelem farnosti Petrovice u Rakovníka, nikoli samostatnou farností. Zařízení nese místní jména: boční oltáře jsou zasvěceny Panně Marii a svatému Václavovi, ten druhý s obrazem Josefa Vojtěcha Hellicha, a čtvrtý novorománský oltář je zasvěcen svaté Anně.

Kostel stojí na Václavském náměstí ve středu Kněževsi, v parkově upraveném areálu bývalého hřbitova, jehož plochu ze tří stran vymezuje vodní příkop. Jednolodní stavba se čtvercovým presbytářem a věží na severní straně je filiálním kostelem petrovické farnosti, bohoslužby se zde proto nekonají pravidelně; před návštěvou se informujte na místě.

Kostel je od 1. ledna 2004 filiálním kostelem farnosti Petrovice u Rakovníka, nikoli aktivním farním kostelem; do 31. prosince 2003 byl farním kostelem. Věž s točitým schodištěm přečkala požár v roce 1718, který zničil předchozí stavbu, a areál bývalého hřbitova dosud ze tří stran vymezuje vodní příkop.