Church of Saint Joseph of the Exile, Koloniální kostel v São Luís, Brazílie

Kostel São José do Desterro stojí na Largo do Desterro u nábřeží Bacanga v São Luís. Má jednu zvonici se čtvercovou základnou vlevo, zakončenou fiálami spojenými železnými mřížemi s letopočtem „1868“. Průčelí prolamuje pět oken, přičemž tři střední a věž vznikly později než zbytek; střední dveře lemují niky a nad dvěma dalšími dveřmi jsou okuly. Uvnitř má hlavní loď podlahu z pálených hliněných dlaždic a valenou klenbu, boční lodě mají dřevěné podlahy a dřevěné stropy a hlavní oltář kamennou podlahu a neoklasicistní retábl z 19. století.

První kaple na tomto místě, zasvěcená Nossa Senhora do Desterro, může pocházet z roku 1618. Roku 1641 před ní přistáli Holanďané admirála Jana Cornelisze Lichtharta a zničili její obrazy. Roku 1654 získali mercedáři João Cerveira a Marcos da Natividade povolení postavit zde Igreja e Convento das Mercês; druhý kostel se roku 1832 zřítil. Znovu postaven z almužen José Léa a písaře José Antônia Furtada de Queixo, dokončen roku 1839, byl znovu vystavěn Marcelinem José Antunesem Pimentou a požehnán 21. listopadu 1869.

Kostel je zasvěcen svatému Josefovi, ale první kaple na tomto místě byla zasvěcena Nossa Senhora do Desterro a kostel a klášter Mercês z roku 1654 zde postavili mercedariáni João Cerveira a Marcos da Natividade. Přestavbu z roku 1869 dokončil Marcelino José Antunes Pimenta a kostel byl požehnán 21. listopadu 1869 za přítomnosti provinčního prezidenta Bráse de Sousy.

Budova zůstává otevřená pro bohoslužby a organizované prohlídky, i když časy přístupu se mohou měnit v závislosti na ceremoniích a akcích. Návštěvníci by si měli místně ověřit, kdy mohou prozkoumat interiér a jeho výzdobu.

Kostel má jednu zvonici, nikoli dvě, zakončenou fiálami spojenými železnými mřížemi s letopočtem „1868“. Cibulovité tvary na štítu způsobují, že bývá chybně označován za byzantský; nejbližší obdobu najdeme u některých františkánských kostelů v indickém Goa.