Carnarvon Basin, Sedimentární pánev v Západní Austrálii

Carnarvonská pánev je sedimentární pánev podél severozápadního pobřeží Západní Austrálie, zasahující jak na pevninu, tak do moře. Skládá se z vrstev hornin a sedimentů vytvořených v průběhu geologického času a je jedním z hlavních zdrojů ropy a plynu v zemi.

První velký objev ropy v Carnarvonské pánvi byl učiněn v roce 1953, což vedlo k intenzivnímu průzkumu v celém regionu v následujících letech. Během následujících desetiletí byla nalezena další ložiska, což z pánve učinilo ústřední součást australského zásobování energií.

Carnarvonská pánev je jedním z mála míst v Austrálii, kde lze vidět mořské fosilie z velmi raných geologických období na povrchu nebo v jeho blízkosti. Návštěvníci se zájmem o geologii mohou v některých přístupných částech oblasti pozorovat vrstvy hornin, které se datují stovky milionů let zpět.

Carnarvonská pánev není destinací pro návštěvníky v obvyklém smyslu a přístup do většiny její části je omezen na odborníky v energetickém a výzkumném sektoru. Každý, kdo plánuje cestu do regionu, by si měl předem ověřit podmínky přístupu, protože velké části oblasti jsou soukromé nebo průmyslové pozemky.

Pohřbená pod povrchem Carnarvonské pánve se nachází struktura Gnargoo, starověký impaktní kráter o šířce asi 75 kilometrů (47 mil) vytvořený kosmickou srážkou před mnoha miliony let. Protože je zcela skrytá pod vrstvami sedimentu, nelze ji vidět z povrchu a byla identifikována pouze prostřednictvím vrtání a geofyzikálních průzkumů.