Britský Honduras, Kolonie ve Střední Americe

Britský Honduras byl kolonií a geografickým územím ve Střední Americe, ležící mezi Mexikem a Guatemalou. Pobřeží se táhlo podél Karibského moře, zatímco vnitrozemí mělo hory, mokřady a hustý deštný prales.

Tato oblast se stala formální britskou kolonií v roce 1862 poté, co zde od 17. století pracovali těžaři kampeškového dřeva a bránili se španělským útokům. V roce 1973 přijala název Belize a o osm let později získala úplnou nezávislost.

Pobřeží stále nese karibské místní názvy a stavební styly, zatímco španělsky mluvící komunity ve vnitrozemí utvářejí venkovský život. Tento dvojí charakter se objevuje v osadách, kde dřevěné domy u pobřeží stojí vedle kamenných vesnic dále od vody.

Hlavní město se přesunulo do vnitrozemí poté, co velký hurikán v roce 1970 poškodil pobřežní oblasti a přivedl vládní úřady do vyšších poloh. Mnoho pobřežních osad bylo po této bouři buď přestavěno, nebo opuštěno.

Tato oblast zůstala posledním britským držením na americké pevnině až do roku 1973. V té době tam žilo méně lidí než v některých evropských tržních městech.