Belgium–Germany border, Mezinárodní pozemní hranice mezi Belgií a Německem

Belgicko-německá hranice je mezinárodní pozemní hranice, která vede mezi oběma zeměmi lesy, vrchovišti a zvlněnými kopci v oblasti High Fens. Překračuje ji několik silnic a dvě dálnice a dvě železniční tratě spojují Lutych a Tongeren na belgické straně s Cáchami na německé straně.

Hranice získala svou současnou podobu po první světové válce, kdy Versailleská smlouva z roku 1919 převedla oblast Eupen-Malmedy a železniční trať Vennbahn z Německa do Belgie. Německo tato území krátce znovu anektovalo během druhé světové války, ale původní hranice byla po skončení války obnovena.

Na belgické straně hranice žije v oblasti kolem Eupenu německy mluvící komunita, kde je němčina úředním jazykem. V obcích podél hranice působí každodenní život, místní trhy a potravinové tradice na obou stranách podobně, takže hranice je v každodenní kultuře téměř neviditelná.

Protože obě země jsou součástí schengenského prostoru, na hraničních přechodech neprobíhají běžné pasové ani celní kontroly. Pěší a cyklisté mohou na mnoha místech přecházet volně a cyklotrasa Vennbahn je oblíbeným způsobem, jak oblast hranice projet v klidném tempu.

Stará železniční trať Vennbahn vytvořila šest německých enkláv zcela obklopených belgickým územím, což byl přímý důsledek toho, že se železniční trasa stala státní hranicí. Jedna z těchto enkláv, Ruitzhof, obsahuje jen hrstku domů, což z ní činí jednu z nejmenších enkláv v Evropě.