Tarbagataj, pohoří mezi Čínou a Kazachstánem

Pohoří Tarbagatai tvoří souvislý hřeben táhnoucí se podél čínsko-kazachstánské hranice se strmými svahy klesajícími do údolí a roklí. Vysoké vrcholy dosahují kolem 3.000 metrů (9.843 stop) a utvářejí dramatický terén v obou zemích.

Pohoří vzniklo prostřednictvím dávných geologických procesů a vytvořilo přirozenou bariéru oddělující regiony po staletí. Toto geografické rozdělení ovlivnilo, jak se obchodní cesty a nomádské skupiny pohybovaly touto oblastí.

Místní komunity přizpůsobily svůj způsob života horskému prostředí, využívají pastviny a tradiční znalosti předávané z generace na generaci. Jejich osady a pastevecké praktiky utvářejí, jak je krajina využívána a udržována dnes.

Nejlepší doba k návštěvě je od jara do podzimu, kdy jsou stezky přístupné a počasí je nejstabilnější. Návštěvníci by se měli připravit na měnící se nadmořské podmínky a vzít si vhodné vybavení pro horské cestování.

Název pochází z mongolského slova znamenajícího svišti, zvířata, která stále obývají svahy ve velkém počtu. Tito tvorové jsou dobře přizpůsobeni vysokým nadmořským výškám a zůstávají běžní v celém pohoří.