Proserpina sarcophagus, Římský mramorový sarkofág v Cáchách, Německo.

Proserpinin sarkofág je římská skříň z mramoru z Carrary, zhotovená v Římě v první čtvrtině 3. století n. l. Na čelní straně je v vysokém reliéfu zobrazen únos Persefony: Hádés ji odváží na čtyřspřeží vedeném Hermem, u jeho nohou Kerberos, zatímco Démétér jede na voze taženém hady. Úzké strany ukazují sběr květin a chlapce s pastýři. Víko se nedochovalo; čelní stranou prochází přepravní zlomenina z roku 1843.

Sarkofág vznikl v první čtvrtině 3. století n. l. v dílně v Římě z carrarského mramoru a patří k velké skupině římských sarkofágů s únosem Persefony. Dlouho datován do pozdního 2. století, od roku 1982 je většinou kladen do 3. století. Je sporné, zda v něm byl roku 814 pohřben Karel Veliký; Dieter Hägermann soudil, že ostatky přijal až roku 1165 po otevření hrobu Fridrichem Barbarossou. Nejpozději roku 1215 byly kosti v Karlsschreinu.

Čelní reliéf zobrazuje únos Persefony Hádem na čtyřspřeží vedeném Hermem, s pomocí Athény a Eróta; Démétér následuje na voze taženém hady. Volba tohoto pohanského mýtu pro křesťanského císaře může odrážet výklad Persefonina návratu na zem jako příslibu zmrtvýchvstání.

Sarkofág je vystaven v klenotnici katedrály v Cáchách, nikoli v samotném kostele, takže je třeba vstupenka do klenotnice. Víko se nedochovalo a frontální reliéf protíná přepravní zlom z roku 1843, při restaurování v roce 1998 zarovnaný. Expozice umožňuje zběžný pohled na čelní stranu a obě úzké bočnice zblízka.

Předním reliéfem prochází transportní zlom z roku 1843, vzniklý při pokusu vytáhnout sarkofág na Michalovu galerii v kapli sv. Mikuláše; roku 1998 byl restaurován a všechna poškození byla zarovnána. Víko se nedochovalo.