Ehemaliges Schlösschen Franziskaruhe, später Werkskasino der Maxhütte, Kulturní památka v Sulzbach-Rosenbergu, Německo.

Schloss Franziskaruhe je trojkřídlý komplex pod rosenberským zámeckým vrchem: dvoupatrový omítnutý střední trakt se dvěma mohutnými nárožními pavilony, barokními okenními rámy, velkou valbovou střechou a zadní altanou. Po stranách jsou jednopatrová křídla; jižní má malou věžičku, severní stojí samostatně. Zahradní pavilon z roku 1920 s mansardovou střechou se otevírá sloupy na dvou stranách.

Pavilon nechala postavit Maria Franziska Dorothea Christina, falckraběnka a matka pozdějšího krále Maxmiliána I. Josefa; dokončen byl roku 1785 a jméno Franziskaruhe se poprvé objevilo 27. července 1786. Roku 1788 byl rozšířen, pravděpodobně kamenem ze zříceniny hradu Rosenberg. Po její smrti roku 1794 přešel na amberského starostu Michaela Girische, roku 1805 na francouzského emigranta Karla von Malcomes. Roku 1922 jej koupila Maxhütte; 7. dubna 1934 bylo v jeho sále rozhodnuto o sloučení Sulzbachu a Rosenbergu. Roku 1964 a znovu 2011 prošel zásadní rekonstrukcí.

Budova se změnila ze šlechtického sídla na společenské místo pro průmyslové dělníky, což odhaluje, jak průmyslové komunity přeměnily aristokratické statky pro své vlastní potřeby.

Budova stojí pod rosenberským Schlossbergem, nad Rosenbergem, a z města se k ní dostanete pěšky. Od roku 2018 v části sídlí mateřská škola a Bavorský úřad pro památkovou péči hledá přes svou realitní burzu kupce, takže vstup do interiéru není zaručen. Zahradní pavilon z roku 1920 s mansardovou střechou je vidět z pozemku.

V zahradě stojí pavilon postavený roku 1920, stavba s mansardovou střechou otevřená po dvou stranách sloupy. Je oddělený od letního domu z roku 1785 a ukazuje, jak byl pozemek později upraven jako rámec panství.