St. Willehad, Groß Grönau, Budova kostela v Groß Grönau, Německo

St. Willehad je jednolodní cihlový kostel postavený v polovině 13. století. Obdélný presbytář, datovaný do rané gotiky těsně před rok 1230, má křížovou žebrovou klenbu zdobenou čtverci a kosočtverci, nárožní lizény, vlys a štít se slepými motivy a východní trojici oken. Třípolová loď má čtyři mohutné opěráky a hrázděná západní věž s osmibokou jehlancovou střechou byla přistavěna mezi lety 1698 a 1705.

Groß Grönau se objevuje jako „Gronowe“ v ratzeburském desátkovém rejstříku z roku 1230, kdy ještě patřilo k farnosti Krummesse; brzy nato se stalo samostatnou farností. Cihlový kostel vznikl v polovině 13. století a jeho presbytář s rovným závěrem se datuje do rané gotiky krátce před rokem 1230. Křížová klenba lodi se zřítila v noci z 18. června 1737; poté byly vnější zdi zvýšeny a vložen plochý dřevěný strop.

Kostel nese jméno Willehada, misionáře z 8. století, který se roku 788 stal prvním biskupem v Brémách. Východní jižní okno u kazatelny má osm erbů a domovních značek bývalých majitelů statku Tüschenbek, datovaných 1607, 1608 a 1664, s cechovním znakem převozníků ze Stecknitz nahoře. Západní severní okno bylo darováno na Neděli věčnosti 1955 na památku válečných obětí a nese erby Východního a Západního Pruska, Pomořanska, Lauenburgu a Lübecku.

Kostel stojí na rovinatém pozemku v Groß Grönau jižně od Lübecku; západní věž je obrácena do ulice a chór s trojicí východních oken leží na opačném konci. Jižní portál chóru se otevírá v novějším přístavku. Uvnitř je vidět plochý dřevěný trámový strop a úprava z roku 1934; 17 tehdy znovuobjevených posvěcovacích křížů zůstává na stěnách.

Při opravě v roce 1934 bylo znovu objeveno a obnoveno 17 posvěcovacích křížů; původně jich bylo pravděpodobně 18, dvanáct v lodi a šest v presbytáři. Nejstarší, zřejmě gotická vrstva kříže na východní stěně presbytáře se od dnešního provedení liší tvarem i barvou.