Průliv Fram, průliv mezi Grónskem a Svalbardem, arktická oblast

Framský průliv je hluboký vodní průchod mezi Grónskem a Svalbardem, který spojuje Severní ledový oceán s Grónským a Norským mořem. Táhne se přibližně 450 kilometrů a dominují mu rozsáhlá ledová pole, která neustále unášejí na jih ze severu.

Průliv byl pojmenován po norské lodi Fram, která se plavila oblastí v roce 1893 během arktické expedice Fridtjofa Nansena. Tato expedice se stala zlomovým bodem v chápání toho, jak se arktický led a oceánské proudy pohybují a vzájemně působí.

Průliv slouží jako klíčový pozorovací bod pro arktický klimatický systém a přitahuje vědce z mnoha zemí, kteří studují pohyby ledu a oceánské proudy v této oblasti. Návštěvníci na palubách výzkumných plavidel mohou sledovat, jak led a voda vzájemně působí a utvářejí toto dynamické prostředí.

Plavidla proplouvající průlivem musí počítat s neustálým pohybem ledu rychlostí mezi 10 a 15 kilometry za den. Nejlepší doba pro návštěvu je krátké arktické léto, kdy koncentrace ledu klesá, i když podmínky zůstávají nepředvídatelné po celý rok.

Molloy Deep v průlivu dosahuje 5 550 metrů a označuje nejhlubší bod celého Severního ledového oceánu. Tento podmořský kaňon odhaluje tektonickou aktivitu probíhající pod zdánlivě zamrzlým povrchem.