Velká dunajská nížina, Geografický region ve východním Maďarsku a západním Rumunsku

Velká maďarská nížina se táhne přes východní Maďarsko a západní Rumunsko jako plochá rozloha s písčitohlinitými půdami a řekami vinoucími se terénem. Reliéf zůstává nízký po celé délce, což umožňuje dlouhé výhledy k horizontu přerušované pouze rozptýlenými skupinami stromů a statky.

Po ústupu Panonského moře před několika miliony let zůstaly usazeniny, které později vyřezaly řeky. Během středověku formovali území kočovní pastýři, než odvodňovací projekty a stavba přehrad v 19. století změnily vodní krajinu.

Otevřená pole se nazývají puszta, slovo, které si cestovatelé okamžitě spojí s travnatými pláněmi a pasoucími se stády. Kolem statků stojí studny s dlouhými dřevěnými rameny, které čerpají podzemní vodu na povrch a dodnes utvářejí vzhled krajiny.

Návštěvníci by měli mít na paměti, že vzdálenosti mezi sídly mohou být velké a terén poskytuje málo přirozeného stínu. Během letních měsíců se doporučuje ochrana před sluncem, zatímco jaro a podzim přinášejí příjemné počasí pro delší pobyt venku.

Během suchých lét se na zemi objevují bílé skvrny, kde soli vystupují na povrch a tvoří krusty. Tato solná místa hostí rostliny, které obvykle rostou pouze podél mořských pobřeží, i když nejbližší moře je daleko.