Jeskyně Aggteleckého krasu a Slovenského krasu, Jeskynní systém podél hranice Maďarska a Slovenska

Jeskyně Aggteleckého a Slovenského krasu zaujímají 55 800 ha podél maďarsko-slovenské hranice a tvoří je sedm částí: Aggtelek, vrch Szendrő-Rudabánya a Esztramoill v Maďarsku a Dobšinská ledová jeskyně, planina Koniar, planina Plešivec a okolí Silice a Jasova na Slovensku. Komplex Baradla-Domica je dlouhý 21 km, zhruba čtvrtina leží na Slovensku. Uvnitř nesou bledé kamenné stěny široké oranžové a rezavě červené pruhy a těsně vedle sebe stojící sloupy se tyčí u nehybné vody, která je zrcadlí.

Jeskyně Baradla je poprvé písemně zmíněna v roce 1549 a od roku 1920 je přístupná návštěvníkům. Ján Majko objevil v roce 1926 jeskyni Domica, slovenskou část komplexu; její 1700 metrů dlouhý okruh byl otevřen v roce 1932. Jeskyně byly v roce 1995 zapsány na seznam světového dědictví UNESCO a v roce 2000 k nim přibyla Dobšinská ledová jeskyně.

Název Domica pochází ze slovenského slova pro jeskynní prohlubeň; jeskyni objevil Ján Majko v roce 1926. Její návštěvní okruh dlouhý 1700 metrů byl otevřen v roce 1932. Nálezy v komplexu Baradla-Domica dokládají osídlení již kolem roku 5000 př. n. l.; jde o významnou archeologickou lokalitu bükké kultury.

Návštěva je možná po celý rok, protože podzemní prostředí udržuje stálé podmínky bez ohledu na roční období. Noste pevné boty a vezměte si bundu, protože chodby zůstávají studené a vlhké s nerovnými podlahami a v některých částech těsnými prostory.

Dobšinská ledová jeskyně, objevená Eugenem Ruffinym v roce 1870, se v roce 1887 stala první jeskyní v Evropě s elektrickým osvětlením, rok po zpřístupnění veřejnosti. Přibližně třetina z jejích 1 483 m je přístupná od května do září a led na dně dosahuje téměř 25 m tloušťky.