San Francesco all'Immacolata, Budova kostela v Catanii, Itálie

San Francesco all'Immacolata má vápencové průčelí postavené kolem roku 1854, se šestnácti polosloupy a třemi sochami: Antonína Paduánského, Neposkvrněného početí a Františka z Assisi. Interiér je trojlodní bazilika latinského kříže rozdělená šesti pilíři, s podlahou z bílého a modrého mramoru; štuky vytvořil Giuseppe Gianforma se synem Gioacchinem.

Královna Eleonora z Anjou, manželka Fridricha II. Aragonského, zde v roce 1329 založila první františkánský kostel v Catanii jako děkovný slib po erupci Etny; byla zde pohřbena v roce 1343. Zemětřesení ve Val di Noto v roce 1693 budovu zničilo a ta byla v 17. století znovu postavena. V křížení je pamětní deska a moderní hrobka královny.

Dne 2. srpna 1655 vyzval sicilský místokrál Roderigo Mendoza y Roxas biskupy Sicílie, mezi nimi Marca Antonia Gussia z Katánie, aby složili slavnostní slib Neposkvrněnému početí. Kostel uchovává procesní sochu Neposkvrněného početí z roku 1745 připisovanou Michelu Orlandovi a kapli duší v očistci, kde mělo bratrstvo Otroků Neposkvrněného početí právo pohřbu v kryptě.

Kostel je obrácen na západ k náměstí Piazza San Francesco a v jeho vápenové fasádě jsou troje dveře. Před schodištěm z lávového kamene stojí brána a balustráda se čtyřmi pilíři, na nichž jsou sochy San Giuseppe da Copertino, Sant'Agata, Santa Chiara a San Bonaventura. Severní věžička slouží jako zvonice.

Severní věžička slouží jako zvonice se třemi bronzovými zvony, které po staletí ohlašovaly bohoslužby pro město. Nad nimi jsou železné korouhvičky ukazující světové strany.