Basilica of Santa Maria delle Grazie, Gotický kostel v Cortemaggiore, Itálie

Bazilika Santa Maria delle Grazie je cihlový kostel v Cortemaggiore s půdorysem latinského kříže, třemi loděmi a pěti poli. Neogotické trojdílné průčelí, přestavěné v letech 1880-1881, má plné pilastry zakončené terakotovými fiálami, mozaiky světců ve hrotitých oknech a střední kamenný portál s mozaikovou lunetou a kamennou sochou svatého Vavřince. Čtvercová třípatrová zvonice přiléhá k presbytáři na pravé straně.

V roce 1481 pověřili markýz Gian Lodovico I Pallavicino a jeho syn Rolando II architekta Gilberta Manziho návrhem kostela, který nahradil starší San Lorenzo. Vysvěcen byl roku 1499, kdy stála jen apsida a první pole, roku 1513 se stal kolegiátním kostelem; díky příspěvkům kapituly a obyvatel stavba pokračovala a skončila v letech 1567-1569. Roku 1812 sem bylo přeneseno mramorové mauzoleum Giana Lodovica a Anastasie Torelli zrušeného kláštera Annunziata.

V levé lodi stojí bílý mramorový mausoleum Gian Lodovica I Pallavicina a Anastasie Torelli, vytesané roku 1499 pro Rolanda II a přenesené sem roku 1812 z Annunziaty. Kaple Růžence uchovává Madonu s dítětem a svatým Aloisem Gonzagou od Pompea Batoniho a restaurovanou Pietu od Il Pordenone; v kryptě je freska Krista vystupujícího z hrobu (1522), připisovaná Antoniettu de' Renzi.

Kostel je obvykle přístupný během běžných otevíracích hodin, s prohlídkami s průvodcem organizovanými místním turistickým úřadem. Je užitečné si předem ověřit aktuální podmínky pro návštěvu a dostupnost prohlídek.

Polyptych z roku 1499 od Filippa Mazzoly, otce Parmigianina, byl při restaurování v roce 1880 rozebrán a jeho desky se rozptýlily. Většinu se podařilo znovu sestavit až v roce 2003; svatý Kryštof je v Národním muzeu v Budapešti a deska Spasitele stále nebyla nalezena.