Church of the Holy Body of Christ, Budova kostela v Brescii, Itálie

Kostel Nejsvětějšího Těla Kristova je orientován na ose sever-jih, s průčelím obráceným k jihu, na vrcholu schodiště od Via Musei ke hradu. Jednolodní prostor je zaklenut žebrovou klenbou a uzavřen polygonální apsidou, jejíž podlaha leží tři metry pod vnější úrovní terénu. Stěny, presbytář a apsidu pokrývá freskový cyklus Benedetta da Marone z 16. století.

Jezuáti založili kostel a klášter v druhé polovině 15. století: stavba začala roku 1467 na pozemku darovaném brescijskou rodinou Martinengo, která v letech 1467 a 1468 přidala další dary. Kostel byl vysvěcen roku 1501 a stal se rodovým kostelem Martinengů, kteří zde pohřbívali své členy. Roku 1565 bratr Benedetto da Marone skryl viditelné krovy pod žebrovou klenbou a pokryl freskami stěny, presbytář a apsidu s tématem spásy skrze Kristovo tělo a krev.

Název odráží ústřední roli Eucharistie, která se stala ohniskem freskového programu přidaného v 16. století. Tyto malované scény byly navrženy tak, aby učily duchovní lekce prostřednictvím obrazů, které návštěvníci mohli snadno pochopit při pohybu v prostoru.

Kostel stojí ve Via Giovanni Piamarta na vrcholu schodiště, které stoupá z Via Musei k hradu na vrchu Colle Cidneo. Průčelí leží na přímé ose Via Piamarta a Via Veronica Gambara a je vidět až od křižovatky s Via Tosio Martinengo, zhruba 400 metrů daleko. Komplex se třemi křížovými chodbami spravují savariánští otcové.

Lidový název San Cristo je nepřesný: kostel není zasvěcen Kristu jako osobě, ale jeho Svatému Tělu, tedy eucharistii, takže jediné správné označení je Santissimo Corpo di Cristo. Stavba se také odchyluje od tradice severojižní osou a jižním průčelím, vynuceným svahem vrchu Colle Cidneo: podlaha apsidy leží tři metry pod úrovní vnějšího terénu.