Santuario di Santa Teresa di Gesù Bambino, Menší bazilika ve Veroně v Itálii.

Santuario di Santa Teresa di Gesù Bambino je novogotický kostel ve čtvrti Borgo Roma ve Veroně, jehož cihlová fasáda je korunována pěti fiálami a velkým lomeným portálem s triforiem nad ním. Jednolodní prostor má osm bočních kaplí a vyvýšený presbytář s půlkruhovou apsidou; zvonice dokončená v roce 1955 stojí na jižní straně.

Základní kámen byl položen 29. července 1901 a biskup Bartolomeo Bacilieri kostel 15. ledna 1905 vysvětil a otevřel pod titulem Svaté rodiny. Až do let 1922–1923, kdy se rozšířila úcta k Tereze z Lisieux, zůstal nedokončený, s holými zdmi a hrubým stropem. Pius XI. jej roku 1938 povýšil na menší baziliku; roku 1967 z něj biskup Giuseppe Carraro učinil tereziánskou baziliku a svatyni.

Ve středu kaple stojí masivní bronzová urna nesená čtyřmi anděly, v níž je vosková figura svaté Terezie v okamžiku smrti, oblečená v karmelitánském hábitu a závoji, který nosila v Lisieux. V rukou drží růže na připomínku svého slibu: „Nechám padat déšť růží.“ Relikviář ze stříbrného filigránu uchovává jeden z jejích obratlů.

Svatyně stojí ve čtvrti Borgo Roma na jižním okraji Verony; vstup ústí na rozlehlé předprostranství ohrazené kovaným železným plotem na bílých mramorových sloupech. Uprostřed mezi záhony růží stojí socha svaté Terezie z bílého carrarského mramoru. Zvonice se zvedá podél jižní strany vedle kláštera s křížovou chodbou.

Budova ukrývá pozoruhodné varhany Fratelli Ruffatti instalované v roce 1959 s přibližně 4 700 píšťalami, které znějí během bohoslužeb. Tento nástroj je vzácným příkladem poválečného velkého varhanářství v severní Itálii.