Bósó, Poloostrov v prefektuře Čiba, Japonsko

Poloostrov Bōsō se táhne daleko do Tichého oceánu a odděluje Tokijský záliv od otevřeného moře. Jeho západní břeh je plochý a chráněný, zatímco východní strana čelí otevřenému oceánu a je lemována skalnatými útesy a dlouhými písčitými plážemi.

Během období Edo obchodníci využívali polohu poloostrova k přepravě zboží mezi severními provinciemi a hlavním městem. Později byla podél pobřeží postavena opevnění na ochranu Tokia před možnými útoky z moře.

Rybářské vesnice podél tichomořského pobřeží stále používají metody vyvinuté před generacemi k získávání mořských plodů z těchto vod. V malých přístavech rybáři udržují sítě a lodě ručně a prodávají svůj úlovek čerstvý na místních trzích.

Cesta autem z Tokia vede buď tunelem Aqua Line pod zálivem, nebo po silnicích přes severní část prefektury. Mnoho návštěvníků prozkoumává pobřežní části autem, protože veřejná doprava mezi menšími obcemi je omezená.

Severovýchodní pobřežní pláň Kujūkuri se táhne bez přerušení několik desítek kilometrů a nabízí jednu z nejdelších souvislých písčitých pláží v Japonsku. Vítr a vlny zde po staletí formovaly hladké, mírně se svažující pobřeží.