Geografie Severní Koreje, Geografický region na Korejském poloostrově, Severní Korea

Geografie Severní Koreje zahrnuje severní polovinu Korejského poloostrova a zahrnuje hustá pohoří, úzká říční údolí a úzkou pobřežní nížinu podél Japonského moře. Paektu je nejvyšší vrchol v regionu, tyčící se 2 743 metrů nad mořem poblíž čínských hranic.

Po rozdělení Korejského poloostrova v roce 1945 se území severně od 38. rovnoběžky stalo sovětskou okupační zónou. Založení Severní Koreje v roce 1948 přineslo centralizovanou kontrolu nad půdou a zdroji, která pokračuje dodnes.

Geografie ovlivňuje tradiční korejské oslavy, přičemž horské chrámy slouží jako centra buddhistických praktik a sezónních zemědělských festivalů.

Zimy jsou v severních oblastech obzvláště chladné, teploty mohou klesnout až na minus 23°C, zatímco letní měsíce přinášejí teplý déšť z monzunu. Většina srážek spadne mezi červnem a zářím, kdy vlhkost stoupá.

Demilitarizovaná zóna mezi Severní a Jižní Koreou se neúmyslně stala přírodní rezervací, kde žijí ohrožené druhy, jako je levhart amurský a tygr korejský. Tato 250 kilometrů dlouhá nárazníková zóna zůstává jednou z nejlépe zachovaných mírných zón v Asii, protože byla po desetiletí z velké části nedotčena lidskou činností.