Polsko-slovenská státní hranice, mezinárodní pozemní hranice mezi Polskem a Slovenskem

Hranice mezi Polskem a Slovenskem je mezinárodní pozemní hranice, která vede přibližně 500 kilometrů hornatým terénem a údolími. Je označena osmi silničními přechody, třemi železničními tratěmi a jedenácti pěšími stezkami. Polsko nedávno uzavřelo mnoho menších spojení a nyní provozuje pouze hlavní přechody se zvýšenými bezpečnostními opatřeními.

Hranice byla stanovena v roce 1993, kdy se Slovensko stalo nezávislým státem po rozpadu Československa. Hraniční linie se v průběhu historie několikrát posunula kvůli politickým změnám a světovým válkám, než se ustálila v současné poloze.

Hranice mezi Polskem a Slovenskem odráží různé přístupy k migraci, které utvářejí život v blízkých komunitách. Na slovenské straně úřady a obyvatelé obvykle nabízejí podporu a pomoc migrantům, zatímco Polsko zavedlo přísnější kontroly a opevnění, které dnes definují charakter pohraniční oblasti.

Chodci přecházející pěšky musí mít platný průkaz totožnosti, jako je pas nebo občanský průkaz, s omezeními pro občany mimo EU. Cestující by měli očekávat zvýšené kontroly a inspekce ze strany pohraniční stráže a vojenského personálu, což může vést k delšímu čekání na přechodech.

Hranice prochází pohořím Beskydy, oblíbenou turistickou oblastí, kde malé ostrovy v řekách někdy mění vlastnictví, když přirozené změny vod vyžadují oficiální úpravy hranic. Tyto geografické zvláštnosti občas vyžadují formální opravy hraniční linie mezi oběma národy.