Prohlédněte si památky kolem sebe v AROtevírejte truhly v aplikaci
Around Us je stvořen pro váš telefon – namiřte fotoaparát do ulic a objevujte památky a místa kolem sebe v rozšířené realitě.Around Us je stvořen pro váš telefon – truhly se odemykají, když chodíte, objevujete a zachycujete místa v okolí.
Podzemní místa poskytují vhled do geologických procesů a lidské historie. Přírodní jeskyně ukazují vápencové útvary, stalaktity a podzemní řeky vzniklé během tisíců let. Umělé objekty zahrnují římské katakomby, středověké sklepy a důlní tunely, které dokumentují ekonomický a sociální vývoj.
Tato sbírka zahrnuje pravěké pohřební komory s nástěnnými malbami, rozsáhlé jeskynní systémy s jezery a chodbami a historické doly na sůl, měď nebo uhlí. Návštěvníci mohou prozkoumat archeologické nálezy, minerální útvary a technická zařízení z dřívějších období. Teploty zůstávají po celý rok stálé a mnoho míst nabízí prohlídky s průvodcem podzemními komorami.
Podzemní místa poskytují vhled do geologických procesů a lidské historie. Přírodní jeskyně ukazují vápencové útvary, stalaktity a podzemní řeky vzniklé během tisíců let. Umělé objekty zahrnují římské katakomby, středověké sklepy a důlní tunely, které dokumentují ekonomický a sociální vývoj.
Tato sbírka zahrnuje pravěké pohřební komory s nástěnnými malbami, rozsáhlé jeskynní systémy s jezery a chodbami a historické doly na sůl, měď nebo uhlí. Návštěvníci mohou prozkoumat archeologické nálezy, minerální útvary a technická zařízení z dřívějších období. Teploty zůstávají po celý rok stálé a mnoho míst nabízí prohlídky s průvodcem podzemními komorami.
V tomto článku
27 míst k objevení — Nenechte si ujít to poslední!
Icehotel v Jukkasjärvi se každou zimu staví znovu z ledových bloků, které se berou z řeky Torne. Pokoje pro hosty mají ledové sochy a teplota uvnitř se drží kolem -5°C. Umělci pokoje každý rok předělávají, takže hotel vypadá každou sezónu jinak.
Jeskyně Lascaux obsahuje více než 2000 pravěkých nástěnných maleb a rytin vytvořených přibližně před 17 000 lety v období mladého paleolitu. Zobrazení znázorňují především zvířata včetně praturů, koní, jelenů a kozorožců, doprovázená abstraktními znaky a lidskými postavami. Toto paleolitické umělecké naleziště bylo objeveno v roce 1940 a od roku 1979 je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. Aby byly originální malby zachovány, zůstává jeskyně pro návštěvníky uzavřena, zatímco detailní replika zpřístupňuje pravěké umění veřejnosti.
Podzemní město Derinkuyu sahá osm úrovní hluboko a dosahuje 85 metrů pod zem. Poskytovalo útočiště až 20 000 obyvatel v byzantských časech. Tunelový systém z 8. století př. n. l. zahrnuje obytné prostory, sklady, stáje pro dobytek, kostely, vinné lisy a shromažďovací sály. Masivní kamenné valivé dveře sloužily jako obranné bariéry proti vetřelcům. Větrací šachty přiváděly čerstvý vzduch do všech úrovní, zatímco podzemní zdroje vody zajišťovaly nepřetržité zásobování během dlouhých období používání.
Solný důl Wieliczka se táhne přes 287 kilometrů podzemních chodeb a galerií v devíti úrovních a dosahuje hloubky 327 metrů. Tento těžební komplex obsahuje podzemní solná jezera, četné komory a kapli svaté Kingy zcela vytesanou z kamenné soli. Horníci vytvářeli sochy, oltáře a reliéfy přímo v soli po staletí provozu. Důl fungoval nepřetržitě od roku 1978 do roku 2013 a nyní je uznán jako světové dědictví UNESCO.
Kruberova jeskyně se táhne 2197 metrů do nitra Země, což z ní činí nejhlubší známý jeskynní systém na planetě. Nachází se v masivu Arabika a tento krasový útvar byl zkoumán po desetiletí expedicemi, při nichž jeskyňáři procházeli úzkými šachtami, podzemními řekami a ledovými komorami. Jeskyně tvoří složitý vertikální labyrint chodeb a síní vytesaných do vápence.
Hastings Caves se nacházejí v jižní Tasmánii a nabízejí návštěvníkům možnost prozkoumat rozsáhlý systém vápencových jeskyní. Termální bazén v jeskyních je napájen podzemními prameny a udržuje stálou teplotu 28 stupňů Celsia po celý rok. Jeskyně vznikly rozpouštěním dolomitové horniny během milionů let. Prohlídky s průvodcem vedou osvětlenými komorami se stalaktity, stalagmity a dalšími vápencovými útvary.
Oděské katakomby tvoří rozsáhlý podzemní systém tunelů, který se táhne přes 2500 kilometrů pod městem. Tyto chodby vznikly v 19. století při těžbě vápence, který poskytoval stavební materiál pro rostoucí město. Labyrint tunelů a komor byl později využíván k různým účelům, včetně úkrytu během druhé světové války.
Akrotiri je osada z doby bronzové na Santorini, kterou pohřbil výbuch sopky v 17. století př. n. l. Archeologické naleziště odhaluje vícepodlažní budovy s okny, schodišti a drenážními systémy. Stěny byly zdobeny freskami zobrazujícími výjevy z každodenního života, zvířata a krajinu. Tato archeologická lokalita leží pod silnou vrstvou vulkanického popela, která pomohla stavby uchovat.
Katakomby v Kom El Shoqafa tvoří tři podzemní úrovně vytesané do skály a představují nekropoli z 2. století. Místo ukazuje spojení egyptských, řeckých a římských uměleckých tradic v architektuře a výzdobě. Návštěvníci zde najdou pohřební komory, sarkofágy a nástěnné reliéfy zobrazující božstva a výjevy z různých kultur. Tato archeologická lokalita je jedním z nejvýznamnějších římských pohřebišť v Egyptě.
Chislehurst Caves tvoří rozsáhlou podzemní síť křídových a pazourkových dolů, která se táhne 22 mil pod městem. Tyto výkopy vznikaly po staletí těžební činností, která skončila v roce 1830. Během druhé světové války sloužily jeskyně jako protiletecký kryt a poskytovaly útočiště tisícům lidí během náletů. Dnes mohou návštěvníci prozkoumat klikaté tunely a komory na prohlídkách s průvodcem a dozvědět se o jejich historii jako dolů, válečných krytů a kulturních míst.
Národní park Mammoth Cave chrání nejdelší známý jeskynní systém na světě, s více než 420 mílemi (přibližně 676 kilometry) zmapovaných chodeb. Vápencové jeskyně se rozprostírají přes pět úrovní a obsahují podzemní řeky, jezera a četné minerální útvary. Systém se vyvíjel miliony let rozpouštěním vápence dešťovou vodou, čímž vznikla složitá síť komor a chodeb, která existuje dodnes.
Národní park Wind Cave chrání jeden z nejdelších jeskynních systémů na světě, s více než 150 mílemi (240 km) zmapovaných chodeb. Jeskyně je známá svými útvary typu boxwork, vzácným kalcitovým vzorem, který představuje více než 95 procent známých výskytů této geologické struktury na světě. Jeskynní systém se rozprostírá přes několik úrovní s různými systémy tlaku vzduchu, které vytvářejí přirozené vzdušné proudy skrz vchody, což dalo jeskyni její jméno.
Jenolanské jeskyně tvoří rozsáhlý jeskynní systém v silurském vápenci Modrých hor. Tyto jeskyně obsahují podzemní řeky, které vytesaly vápencové útvary během milionů let. Vědci objevili fosilizované pozůstatky vyhynulých živočišných druhů v chodbách, což poskytuje vhled do dřívějších geologických epoch. Jeskynní síť se rozkládá v několika úrovních a zahrnuje různé komory s odlišnými minerálními usazeninami.
Jeskyně krystalů je přírodní komora v dole Naica, umístěná 300 metrů pod úrovní země. Tato dutina obsahuje největší známé krystaly selenitu na Zemi, některé exempláře přesahují 11 metrů na délku a váží několik tun. Krystaly se vytvořily během stovek tisíc let prostřednictvím na minerály bohaté podzemní vody při stálých teplotách kolem 58 stupňů Celsia. Extrémní podmínky, včetně vysoké vlhkosti a horka, omezují lidský přístup bez specializovaného vybavení na krátké období.
Pařížské katakomby tvoří síť tunelů a komor, které se nacházejí přibližně 20 metrů pod ulicemi města. Tyto bývalé vápencové lomy byly přeměněny na kostnici na konci 18. století, kdy přeplněné pařížské hřbitovy představovaly problém pro veřejné zdraví. Kosti více než šesti milionů Pařížanů sem byly přeneseny a uspořádány podél stěn do geometrických vzorů. Dnes jsou katakomby podzemním památníkem smrti, přičemž jen malá část je otevřena veřejnosti, která sestupuje úzkým točitým schodištěm, aby prozkoumala tento podzemní prostor.
Waitomo Glowworm Caves tvoří systém vápencových jeskyní na Severním ostrově Nového Zélandu, kterým protéká podzemní řeka. V jeskyních žijí tisíce larev endemického druhu Arachnocampa luminosa, které díky bioluminiscenci vydávají namodralé světlo. Jeskyně vznikly přibližně před 30 miliony let geologickými procesy a poprvé je prozkoumali v roce 1887 maorský náčelník Tane Tinorau a britský zeměměřič Fred Mace. Návštěvníci mohou jeskyně prozkoumat při plavbách lodí po podzemní řece a pozorovat světélkující larvy přichycené ke stropům jeskyní.
Matmata je tradiční berberská vesnice v jižním Tunisku, známá svým systémem podzemních obydlí. Po staletí obyvatelé hloubili svislé šachty do měkkého pískovce a vytvářeli několik komor kolem těchto centrálních dvorů. Tento způsob stavby poskytuje přirozenou ochranu před extrémními teplotními výkyvy v regionu. Některé z těchto troglodytních domů jsou dodnes obydlené, zatímco jiné byly přeměněny na penziony nebo muzea. Neobvyklá architektura vesnice sloužila jako místo natáčení pro několik filmových produkcí.
Edinburské sklepy tvoří rozsáhlou síť klenutých komor postavených pod South Bridge na konci 18. století. Tyto podzemní prostory sloužily jako dílny, sklady a hospody pro řemeslníky, obchodníky a podniky. Po několika desetiletích používání byly sklepy opuštěny kvůli problémům s vlhkostí a špatným hygienickým podmínkám a upadly v zapomnění až do jejich znovuobjevení v 80. letech 20. století. Dnes mohou návštěvníci prozkoumat části těchto komor a dozvědět se o každodenním životě těch, kteří pracovali v těchto podzemních prostorách.
Římské katakomby tvoří rozsáhlou podzemní síť chodeb a pohřebních komor, která vznikla ve 2. století. Tyto stavby se táhnou přes 170 kilometrů pod městem a sloužily jako pohřebiště pro rané křesťanské komunity. V tunelech je mnoho nástěnných maleb, nápisů a architektonických prvků, které poskytují vhled do náboženských praktik a každodenního života té doby.
Kumharwadské jeskyně byly vytesány z červeného kamene ve 2. století a sloužily jako útočiště pro buddhistické mnichy. Tyto podzemní prostory zahrnují několik meditačních komor vytesaných do skály spolu s centrální svatyní. Stěny hlavní komory zdobí dochované malby s náboženskými výjevy a ornamenty. Červené zbarvení kamene dává jeskyním osobitý vzhled a odráží místní geologii.
Kapucínská krypta se nachází pod kostelem Santa Maria della Concezione dei Cappuccini a skládá se z šesti malých kaplí. Od roku 1631 jsou kosterní ostatky přibližně 4 000 kapucínských mnichů uspořádány tak, aby zdobily stěny, stropy a oblouky. Kosti a lebky tvoří geometrické vzory, rozety a náboženské symboly. Krypta slouží jako memento mori a připomíná návštěvníkům pomíjivost pozemského života.
Fingalova jeskyně se nachází na západním pobřeží neobydleného skotského ostrova Staffa ve Vnitřních Hebridách. Tato mořská jeskyně vznikla vulkanickou činností a skládá se z geometricky tvarovaných čedičových sloupců, které se táhnou přes 75 metrů do skalní stěny. Vnitřek jeskyně dosahuje výšky přibližně 20 metrů a při přílivu je zaplavován Atlantským oceánem. Šestihranné sloupcové útvary vytvářejí výjimečné akustické vlastnosti, které zesilují zvuky vln a vytvářejí ozvěny.
Cango Caves tvoří rozsáhlý systém vápencových jeskyní v pohoří Swartberg poblíž Oudtshoornu. Tyto jeskyně obsahují četné stalaktity, stalagmity a další minerální útvary, které se vyvíjely tisíce let. Síť tunelů se táhne více než tři kilometry do hory a zahrnuje několik komor různých velikostí. Návštěvníci mohou prozkoumat přední části prostřednictvím prohlídek s průvodcem, zatímco zadní oblasti mají náročnější chodby.
Reed Flute Cave se táhne 240 metrů skrze vápencové útvary, které se vyvíjely miliony let. Tato jeskyně poblíž Guilin ukazuje stalagmity, stalaktity a kamenné sloupy různých tvarů. Interiér je zvýrazněn umělým osvětlením v různých barvách, instalovaným od 60. let 20. století. Jeskyně sloužila jako úkryt během druhé světové války a své jméno dostala podle rákosu rostoucího u vchodu.
Solní katedrála v Zipaquirá byla postavena v tunelech bývalého solného dolu, přibližně 200 metrů pod úrovní terénu. Kostel má tři lodě vytesané z halitové horniny. Křížová cesta se skládá ze čtrnácti zastavení vysekaných do solných stěn. Centrální kříž v prostoru oltáře dosahuje výšky šestnácti metrů. Liturgické prostory využívají přirozené růžové a šedé tóny soli, zvýrazněné cíleným osvětlením.
Jeskyně Karla byly vytesány do čedičové skály ve 2. století př. n. l. a patří k nejvýznamnějším buddhistickým skalním chrámům v Indii. V jeskyních je několik modlitebních síní s propracovanými sloupy, jejichž hlavice zdobí sloni a jezdci. Hlavní síň se táhne 45 metrů do hory a podpírá ji řada složitě zdobených kamenných sloupů. Stěny zdobí četné sochy zobrazující výjevy z Buddhova života.
Jeskyně Longyou tvoří systém 24 ručně vyhloubených komor vytesaných do pískovce v okrese Longyou v provincii Zhejiang. Tyto podzemní prostory byly vytvořeny přibližně před 2000 lety a pokrývají celkovou plochu 30000 metrů čtverečních. Jeskyně mají vysoké stropy, kamenné sloupy a paralelní stopy po dlátech na stěnách. Jejich původní účel a způsob stavby zůstávají nevysvětleny, protože žádné historické záznamy nedokumentují jejich vznik.
V tomto článku
27 míst k objevení — Nenechte si ujít to poslední!
Icehotel v Jukkasjärvi se každou zimu staví znovu z ledových bloků, které se berou z řeky Torne. Pokoje pro hosty mají ledové sochy a teplota uvnitř se drží kolem -5°C. Umělci pokoje každý rok předělávají, takže hotel vypadá každou sezónu jinak.
Jeskyně Lascaux obsahuje více než 2000 pravěkých nástěnných maleb a rytin vytvořených přibližně před 17 000 lety v období mladého paleolitu. Zobrazení znázorňují především zvířata včetně praturů, koní, jelenů a kozorožců, doprovázená abstraktními znaky a lidskými postavami. Toto paleolitické umělecké naleziště bylo objeveno v roce 1940 a od roku 1979 je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. Aby byly originální malby zachovány, zůstává jeskyně pro návštěvníky uzavřena, zatímco detailní replika zpřístupňuje pravěké umění veřejnosti.
Podzemní město Derinkuyu sahá osm úrovní hluboko a dosahuje 85 metrů pod zem. Poskytovalo útočiště až 20 000 obyvatel v byzantských časech. Tunelový systém z 8. století př. n. l. zahrnuje obytné prostory, sklady, stáje pro dobytek, kostely, vinné lisy a shromažďovací sály. Masivní kamenné valivé dveře sloužily jako obranné bariéry proti vetřelcům. Větrací šachty přiváděly čerstvý vzduch do všech úrovní, zatímco podzemní zdroje vody zajišťovaly nepřetržité zásobování během dlouhých období používání.
Solný důl Wieliczka se táhne přes 287 kilometrů podzemních chodeb a galerií v devíti úrovních a dosahuje hloubky 327 metrů. Tento těžební komplex obsahuje podzemní solná jezera, četné komory a kapli svaté Kingy zcela vytesanou z kamenné soli. Horníci vytvářeli sochy, oltáře a reliéfy přímo v soli po staletí provozu. Důl fungoval nepřetržitě od roku 1978 do roku 2013 a nyní je uznán jako světové dědictví UNESCO.
Kruberova jeskyně se táhne 2197 metrů do nitra Země, což z ní činí nejhlubší známý jeskynní systém na planetě. Nachází se v masivu Arabika a tento krasový útvar byl zkoumán po desetiletí expedicemi, při nichž jeskyňáři procházeli úzkými šachtami, podzemními řekami a ledovými komorami. Jeskyně tvoří složitý vertikální labyrint chodeb a síní vytesaných do vápence.
Hastings Caves se nacházejí v jižní Tasmánii a nabízejí návštěvníkům možnost prozkoumat rozsáhlý systém vápencových jeskyní. Termální bazén v jeskyních je napájen podzemními prameny a udržuje stálou teplotu 28 stupňů Celsia po celý rok. Jeskyně vznikly rozpouštěním dolomitové horniny během milionů let. Prohlídky s průvodcem vedou osvětlenými komorami se stalaktity, stalagmity a dalšími vápencovými útvary.
Oděské katakomby tvoří rozsáhlý podzemní systém tunelů, který se táhne přes 2500 kilometrů pod městem. Tyto chodby vznikly v 19. století při těžbě vápence, který poskytoval stavební materiál pro rostoucí město. Labyrint tunelů a komor byl později využíván k různým účelům, včetně úkrytu během druhé světové války.
Akrotiri je osada z doby bronzové na Santorini, kterou pohřbil výbuch sopky v 17. století př. n. l. Archeologické naleziště odhaluje vícepodlažní budovy s okny, schodišti a drenážními systémy. Stěny byly zdobeny freskami zobrazujícími výjevy z každodenního života, zvířata a krajinu. Tato archeologická lokalita leží pod silnou vrstvou vulkanického popela, která pomohla stavby uchovat.
Katakomby v Kom El Shoqafa tvoří tři podzemní úrovně vytesané do skály a představují nekropoli z 2. století. Místo ukazuje spojení egyptských, řeckých a římských uměleckých tradic v architektuře a výzdobě. Návštěvníci zde najdou pohřební komory, sarkofágy a nástěnné reliéfy zobrazující božstva a výjevy z různých kultur. Tato archeologická lokalita je jedním z nejvýznamnějších římských pohřebišť v Egyptě.
Chislehurst Caves tvoří rozsáhlou podzemní síť křídových a pazourkových dolů, která se táhne 22 mil pod městem. Tyto výkopy vznikaly po staletí těžební činností, která skončila v roce 1830. Během druhé světové války sloužily jeskyně jako protiletecký kryt a poskytovaly útočiště tisícům lidí během náletů. Dnes mohou návštěvníci prozkoumat klikaté tunely a komory na prohlídkách s průvodcem a dozvědět se o jejich historii jako dolů, válečných krytů a kulturních míst.
Národní park Mammoth Cave chrání nejdelší známý jeskynní systém na světě, s více než 420 mílemi (přibližně 676 kilometry) zmapovaných chodeb. Vápencové jeskyně se rozprostírají přes pět úrovní a obsahují podzemní řeky, jezera a četné minerální útvary. Systém se vyvíjel miliony let rozpouštěním vápence dešťovou vodou, čímž vznikla složitá síť komor a chodeb, která existuje dodnes.
Národní park Wind Cave chrání jeden z nejdelších jeskynních systémů na světě, s více než 150 mílemi (240 km) zmapovaných chodeb. Jeskyně je známá svými útvary typu boxwork, vzácným kalcitovým vzorem, který představuje více než 95 procent známých výskytů této geologické struktury na světě. Jeskynní systém se rozprostírá přes několik úrovní s různými systémy tlaku vzduchu, které vytvářejí přirozené vzdušné proudy skrz vchody, což dalo jeskyni její jméno.
Jenolanské jeskyně tvoří rozsáhlý jeskynní systém v silurském vápenci Modrých hor. Tyto jeskyně obsahují podzemní řeky, které vytesaly vápencové útvary během milionů let. Vědci objevili fosilizované pozůstatky vyhynulých živočišných druhů v chodbách, což poskytuje vhled do dřívějších geologických epoch. Jeskynní síť se rozkládá v několika úrovních a zahrnuje různé komory s odlišnými minerálními usazeninami.
Jeskyně krystalů je přírodní komora v dole Naica, umístěná 300 metrů pod úrovní země. Tato dutina obsahuje největší známé krystaly selenitu na Zemi, některé exempláře přesahují 11 metrů na délku a váží několik tun. Krystaly se vytvořily během stovek tisíc let prostřednictvím na minerály bohaté podzemní vody při stálých teplotách kolem 58 stupňů Celsia. Extrémní podmínky, včetně vysoké vlhkosti a horka, omezují lidský přístup bez specializovaného vybavení na krátké období.
Pařížské katakomby tvoří síť tunelů a komor, které se nacházejí přibližně 20 metrů pod ulicemi města. Tyto bývalé vápencové lomy byly přeměněny na kostnici na konci 18. století, kdy přeplněné pařížské hřbitovy představovaly problém pro veřejné zdraví. Kosti více než šesti milionů Pařížanů sem byly přeneseny a uspořádány podél stěn do geometrických vzorů. Dnes jsou katakomby podzemním památníkem smrti, přičemž jen malá část je otevřena veřejnosti, která sestupuje úzkým točitým schodištěm, aby prozkoumala tento podzemní prostor.
Waitomo Glowworm Caves tvoří systém vápencových jeskyní na Severním ostrově Nového Zélandu, kterým protéká podzemní řeka. V jeskyních žijí tisíce larev endemického druhu Arachnocampa luminosa, které díky bioluminiscenci vydávají namodralé světlo. Jeskyně vznikly přibližně před 30 miliony let geologickými procesy a poprvé je prozkoumali v roce 1887 maorský náčelník Tane Tinorau a britský zeměměřič Fred Mace. Návštěvníci mohou jeskyně prozkoumat při plavbách lodí po podzemní řece a pozorovat světélkující larvy přichycené ke stropům jeskyní.
Matmata je tradiční berberská vesnice v jižním Tunisku, známá svým systémem podzemních obydlí. Po staletí obyvatelé hloubili svislé šachty do měkkého pískovce a vytvářeli několik komor kolem těchto centrálních dvorů. Tento způsob stavby poskytuje přirozenou ochranu před extrémními teplotními výkyvy v regionu. Některé z těchto troglodytních domů jsou dodnes obydlené, zatímco jiné byly přeměněny na penziony nebo muzea. Neobvyklá architektura vesnice sloužila jako místo natáčení pro několik filmových produkcí.
Edinburské sklepy tvoří rozsáhlou síť klenutých komor postavených pod South Bridge na konci 18. století. Tyto podzemní prostory sloužily jako dílny, sklady a hospody pro řemeslníky, obchodníky a podniky. Po několika desetiletích používání byly sklepy opuštěny kvůli problémům s vlhkostí a špatným hygienickým podmínkám a upadly v zapomnění až do jejich znovuobjevení v 80. letech 20. století. Dnes mohou návštěvníci prozkoumat části těchto komor a dozvědět se o každodenním životě těch, kteří pracovali v těchto podzemních prostorách.
Římské katakomby tvoří rozsáhlou podzemní síť chodeb a pohřebních komor, která vznikla ve 2. století. Tyto stavby se táhnou přes 170 kilometrů pod městem a sloužily jako pohřebiště pro rané křesťanské komunity. V tunelech je mnoho nástěnných maleb, nápisů a architektonických prvků, které poskytují vhled do náboženských praktik a každodenního života té doby.
Kumharwadské jeskyně byly vytesány z červeného kamene ve 2. století a sloužily jako útočiště pro buddhistické mnichy. Tyto podzemní prostory zahrnují několik meditačních komor vytesaných do skály spolu s centrální svatyní. Stěny hlavní komory zdobí dochované malby s náboženskými výjevy a ornamenty. Červené zbarvení kamene dává jeskyním osobitý vzhled a odráží místní geologii.
Kapucínská krypta se nachází pod kostelem Santa Maria della Concezione dei Cappuccini a skládá se z šesti malých kaplí. Od roku 1631 jsou kosterní ostatky přibližně 4 000 kapucínských mnichů uspořádány tak, aby zdobily stěny, stropy a oblouky. Kosti a lebky tvoří geometrické vzory, rozety a náboženské symboly. Krypta slouží jako memento mori a připomíná návštěvníkům pomíjivost pozemského života.
Fingalova jeskyně se nachází na západním pobřeží neobydleného skotského ostrova Staffa ve Vnitřních Hebridách. Tato mořská jeskyně vznikla vulkanickou činností a skládá se z geometricky tvarovaných čedičových sloupců, které se táhnou přes 75 metrů do skalní stěny. Vnitřek jeskyně dosahuje výšky přibližně 20 metrů a při přílivu je zaplavován Atlantským oceánem. Šestihranné sloupcové útvary vytvářejí výjimečné akustické vlastnosti, které zesilují zvuky vln a vytvářejí ozvěny.
Cango Caves tvoří rozsáhlý systém vápencových jeskyní v pohoří Swartberg poblíž Oudtshoornu. Tyto jeskyně obsahují četné stalaktity, stalagmity a další minerální útvary, které se vyvíjely tisíce let. Síť tunelů se táhne více než tři kilometry do hory a zahrnuje několik komor různých velikostí. Návštěvníci mohou prozkoumat přední části prostřednictvím prohlídek s průvodcem, zatímco zadní oblasti mají náročnější chodby.
Reed Flute Cave se táhne 240 metrů skrze vápencové útvary, které se vyvíjely miliony let. Tato jeskyně poblíž Guilin ukazuje stalagmity, stalaktity a kamenné sloupy různých tvarů. Interiér je zvýrazněn umělým osvětlením v různých barvách, instalovaným od 60. let 20. století. Jeskyně sloužila jako úkryt během druhé světové války a své jméno dostala podle rákosu rostoucího u vchodu.
Solní katedrála v Zipaquirá byla postavena v tunelech bývalého solného dolu, přibližně 200 metrů pod úrovní terénu. Kostel má tři lodě vytesané z halitové horniny. Křížová cesta se skládá ze čtrnácti zastavení vysekaných do solných stěn. Centrální kříž v prostoru oltáře dosahuje výšky šestnácti metrů. Liturgické prostory využívají přirozené růžové a šedé tóny soli, zvýrazněné cíleným osvětlením.
Jeskyně Karla byly vytesány do čedičové skály ve 2. století př. n. l. a patří k nejvýznamnějším buddhistickým skalním chrámům v Indii. V jeskyních je několik modlitebních síní s propracovanými sloupy, jejichž hlavice zdobí sloni a jezdci. Hlavní síň se táhne 45 metrů do hory a podpírá ji řada složitě zdobených kamenných sloupů. Stěny zdobí četné sochy zobrazující výjevy z Buddhova života.
Jeskyně Longyou tvoří systém 24 ručně vyhloubených komor vytesaných do pískovce v okrese Longyou v provincii Zhejiang. Tyto podzemní prostory byly vytvořeny přibližně před 2000 lety a pokrývají celkovou plochu 30000 metrů čtverečních. Jeskyně mají vysoké stropy, kamenné sloupy a paralelní stopy po dlátech na stěnách. Jejich původní účel a způsob stavby zůstávají nevysvětleny, protože žádné historické záznamy nedokumentují jejich vznik.
Icehotel v Jukkasjärvi se každou zimu staví znovu z ledových bloků, které se berou z řeky Torne. Pokoje pro hosty mají ledové sochy a teplota uvnitř se drží kolem -5°C. Umělci pokoje každý rok předělávají, takže hotel vypadá každou sezónu jinak.
Jeskyně Lascaux obsahuje více než 2000 pravěkých nástěnných maleb a rytin vytvořených přibližně před 17 000 lety v období mladého paleolitu. Zobrazení znázorňují především zvířata včetně praturů, koní, jelenů a kozorožců, doprovázená abstraktními znaky a lidskými postavami. Toto paleolitické umělecké naleziště bylo objeveno v roce 1940 a od roku 1979 je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. Aby byly originální malby zachovány, zůstává jeskyně pro návštěvníky uzavřena, zatímco detailní replika zpřístupňuje pravěké umění veřejnosti.
Podzemní město Derinkuyu sahá osm úrovní hluboko a dosahuje 85 metrů pod zem. Poskytovalo útočiště až 20 000 obyvatel v byzantských časech. Tunelový systém z 8. století př. n. l. zahrnuje obytné prostory, sklady, stáje pro dobytek, kostely, vinné lisy a shromažďovací sály. Masivní kamenné valivé dveře sloužily jako obranné bariéry proti vetřelcům. Větrací šachty přiváděly čerstvý vzduch do všech úrovní, zatímco podzemní zdroje vody zajišťovaly nepřetržité zásobování během dlouhých období používání.
Solný důl Wieliczka se táhne přes 287 kilometrů podzemních chodeb a galerií v devíti úrovních a dosahuje hloubky 327 metrů. Tento těžební komplex obsahuje podzemní solná jezera, četné komory a kapli svaté Kingy zcela vytesanou z kamenné soli. Horníci vytvářeli sochy, oltáře a reliéfy přímo v soli po staletí provozu. Důl fungoval nepřetržitě od roku 1978 do roku 2013 a nyní je uznán jako světové dědictví UNESCO.
Kruberova jeskyně se táhne 2197 metrů do nitra Země, což z ní činí nejhlubší známý jeskynní systém na planetě. Nachází se v masivu Arabika a tento krasový útvar byl zkoumán po desetiletí expedicemi, při nichž jeskyňáři procházeli úzkými šachtami, podzemními řekami a ledovými komorami. Jeskyně tvoří složitý vertikální labyrint chodeb a síní vytesaných do vápence.
Hastings Caves se nacházejí v jižní Tasmánii a nabízejí návštěvníkům možnost prozkoumat rozsáhlý systém vápencových jeskyní. Termální bazén v jeskyních je napájen podzemními prameny a udržuje stálou teplotu 28 stupňů Celsia po celý rok. Jeskyně vznikly rozpouštěním dolomitové horniny během milionů let. Prohlídky s průvodcem vedou osvětlenými komorami se stalaktity, stalagmity a dalšími vápencovými útvary.
Oděské katakomby tvoří rozsáhlý podzemní systém tunelů, který se táhne přes 2500 kilometrů pod městem. Tyto chodby vznikly v 19. století při těžbě vápence, který poskytoval stavební materiál pro rostoucí město. Labyrint tunelů a komor byl později využíván k různým účelům, včetně úkrytu během druhé světové války.
Akrotiri je osada z doby bronzové na Santorini, kterou pohřbil výbuch sopky v 17. století př. n. l. Archeologické naleziště odhaluje vícepodlažní budovy s okny, schodišti a drenážními systémy. Stěny byly zdobeny freskami zobrazujícími výjevy z každodenního života, zvířata a krajinu. Tato archeologická lokalita leží pod silnou vrstvou vulkanického popela, která pomohla stavby uchovat.
Katakomby v Kom El Shoqafa tvoří tři podzemní úrovně vytesané do skály a představují nekropoli z 2. století. Místo ukazuje spojení egyptských, řeckých a římských uměleckých tradic v architektuře a výzdobě. Návštěvníci zde najdou pohřební komory, sarkofágy a nástěnné reliéfy zobrazující božstva a výjevy z různých kultur. Tato archeologická lokalita je jedním z nejvýznamnějších římských pohřebišť v Egyptě.
Chislehurst Caves tvoří rozsáhlou podzemní síť křídových a pazourkových dolů, která se táhne 22 mil pod městem. Tyto výkopy vznikaly po staletí těžební činností, která skončila v roce 1830. Během druhé světové války sloužily jeskyně jako protiletecký kryt a poskytovaly útočiště tisícům lidí během náletů. Dnes mohou návštěvníci prozkoumat klikaté tunely a komory na prohlídkách s průvodcem a dozvědět se o jejich historii jako dolů, válečných krytů a kulturních míst.
Národní park Mammoth Cave chrání nejdelší známý jeskynní systém na světě, s více než 420 mílemi (přibližně 676 kilometry) zmapovaných chodeb. Vápencové jeskyně se rozprostírají přes pět úrovní a obsahují podzemní řeky, jezera a četné minerální útvary. Systém se vyvíjel miliony let rozpouštěním vápence dešťovou vodou, čímž vznikla složitá síť komor a chodeb, která existuje dodnes.
Národní park Wind Cave chrání jeden z nejdelších jeskynních systémů na světě, s více než 150 mílemi (240 km) zmapovaných chodeb. Jeskyně je známá svými útvary typu boxwork, vzácným kalcitovým vzorem, který představuje více než 95 procent známých výskytů této geologické struktury na světě. Jeskynní systém se rozprostírá přes několik úrovní s různými systémy tlaku vzduchu, které vytvářejí přirozené vzdušné proudy skrz vchody, což dalo jeskyni její jméno.
Jenolanské jeskyně tvoří rozsáhlý jeskynní systém v silurském vápenci Modrých hor. Tyto jeskyně obsahují podzemní řeky, které vytesaly vápencové útvary během milionů let. Vědci objevili fosilizované pozůstatky vyhynulých živočišných druhů v chodbách, což poskytuje vhled do dřívějších geologických epoch. Jeskynní síť se rozkládá v několika úrovních a zahrnuje různé komory s odlišnými minerálními usazeninami.
Jeskyně krystalů je přírodní komora v dole Naica, umístěná 300 metrů pod úrovní země. Tato dutina obsahuje největší známé krystaly selenitu na Zemi, některé exempláře přesahují 11 metrů na délku a váží několik tun. Krystaly se vytvořily během stovek tisíc let prostřednictvím na minerály bohaté podzemní vody při stálých teplotách kolem 58 stupňů Celsia. Extrémní podmínky, včetně vysoké vlhkosti a horka, omezují lidský přístup bez specializovaného vybavení na krátké období.
Pařížské katakomby tvoří síť tunelů a komor, které se nacházejí přibližně 20 metrů pod ulicemi města. Tyto bývalé vápencové lomy byly přeměněny na kostnici na konci 18. století, kdy přeplněné pařížské hřbitovy představovaly problém pro veřejné zdraví. Kosti více než šesti milionů Pařížanů sem byly přeneseny a uspořádány podél stěn do geometrických vzorů. Dnes jsou katakomby podzemním památníkem smrti, přičemž jen malá část je otevřena veřejnosti, která sestupuje úzkým točitým schodištěm, aby prozkoumala tento podzemní prostor.
Waitomo Glowworm Caves tvoří systém vápencových jeskyní na Severním ostrově Nového Zélandu, kterým protéká podzemní řeka. V jeskyních žijí tisíce larev endemického druhu Arachnocampa luminosa, které díky bioluminiscenci vydávají namodralé světlo. Jeskyně vznikly přibližně před 30 miliony let geologickými procesy a poprvé je prozkoumali v roce 1887 maorský náčelník Tane Tinorau a britský zeměměřič Fred Mace. Návštěvníci mohou jeskyně prozkoumat při plavbách lodí po podzemní řece a pozorovat světélkující larvy přichycené ke stropům jeskyní.
Matmata je tradiční berberská vesnice v jižním Tunisku, známá svým systémem podzemních obydlí. Po staletí obyvatelé hloubili svislé šachty do měkkého pískovce a vytvářeli několik komor kolem těchto centrálních dvorů. Tento způsob stavby poskytuje přirozenou ochranu před extrémními teplotními výkyvy v regionu. Některé z těchto troglodytních domů jsou dodnes obydlené, zatímco jiné byly přeměněny na penziony nebo muzea. Neobvyklá architektura vesnice sloužila jako místo natáčení pro několik filmových produkcí.
Edinburské sklepy tvoří rozsáhlou síť klenutých komor postavených pod South Bridge na konci 18. století. Tyto podzemní prostory sloužily jako dílny, sklady a hospody pro řemeslníky, obchodníky a podniky. Po několika desetiletích používání byly sklepy opuštěny kvůli problémům s vlhkostí a špatným hygienickým podmínkám a upadly v zapomnění až do jejich znovuobjevení v 80. letech 20. století. Dnes mohou návštěvníci prozkoumat části těchto komor a dozvědět se o každodenním životě těch, kteří pracovali v těchto podzemních prostorách.
Římské katakomby tvoří rozsáhlou podzemní síť chodeb a pohřebních komor, která vznikla ve 2. století. Tyto stavby se táhnou přes 170 kilometrů pod městem a sloužily jako pohřebiště pro rané křesťanské komunity. V tunelech je mnoho nástěnných maleb, nápisů a architektonických prvků, které poskytují vhled do náboženských praktik a každodenního života té doby.
Kumharwadské jeskyně byly vytesány z červeného kamene ve 2. století a sloužily jako útočiště pro buddhistické mnichy. Tyto podzemní prostory zahrnují několik meditačních komor vytesaných do skály spolu s centrální svatyní. Stěny hlavní komory zdobí dochované malby s náboženskými výjevy a ornamenty. Červené zbarvení kamene dává jeskyním osobitý vzhled a odráží místní geologii.
Kapucínská krypta se nachází pod kostelem Santa Maria della Concezione dei Cappuccini a skládá se z šesti malých kaplí. Od roku 1631 jsou kosterní ostatky přibližně 4 000 kapucínských mnichů uspořádány tak, aby zdobily stěny, stropy a oblouky. Kosti a lebky tvoří geometrické vzory, rozety a náboženské symboly. Krypta slouží jako memento mori a připomíná návštěvníkům pomíjivost pozemského života.
Fingalova jeskyně se nachází na západním pobřeží neobydleného skotského ostrova Staffa ve Vnitřních Hebridách. Tato mořská jeskyně vznikla vulkanickou činností a skládá se z geometricky tvarovaných čedičových sloupců, které se táhnou přes 75 metrů do skalní stěny. Vnitřek jeskyně dosahuje výšky přibližně 20 metrů a při přílivu je zaplavován Atlantským oceánem. Šestihranné sloupcové útvary vytvářejí výjimečné akustické vlastnosti, které zesilují zvuky vln a vytvářejí ozvěny.
Cango Caves tvoří rozsáhlý systém vápencových jeskyní v pohoří Swartberg poblíž Oudtshoornu. Tyto jeskyně obsahují četné stalaktity, stalagmity a další minerální útvary, které se vyvíjely tisíce let. Síť tunelů se táhne více než tři kilometry do hory a zahrnuje několik komor různých velikostí. Návštěvníci mohou prozkoumat přední části prostřednictvím prohlídek s průvodcem, zatímco zadní oblasti mají náročnější chodby.
Reed Flute Cave se táhne 240 metrů skrze vápencové útvary, které se vyvíjely miliony let. Tato jeskyně poblíž Guilin ukazuje stalagmity, stalaktity a kamenné sloupy různých tvarů. Interiér je zvýrazněn umělým osvětlením v různých barvách, instalovaným od 60. let 20. století. Jeskyně sloužila jako úkryt během druhé světové války a své jméno dostala podle rákosu rostoucího u vchodu.
Solní katedrála v Zipaquirá byla postavena v tunelech bývalého solného dolu, přibližně 200 metrů pod úrovní terénu. Kostel má tři lodě vytesané z halitové horniny. Křížová cesta se skládá ze čtrnácti zastavení vysekaných do solných stěn. Centrální kříž v prostoru oltáře dosahuje výšky šestnácti metrů. Liturgické prostory využívají přirozené růžové a šedé tóny soli, zvýrazněné cíleným osvětlením.
Jeskyně Karla byly vytesány do čedičové skály ve 2. století př. n. l. a patří k nejvýznamnějším buddhistickým skalním chrámům v Indii. V jeskyních je několik modlitebních síní s propracovanými sloupy, jejichž hlavice zdobí sloni a jezdci. Hlavní síň se táhne 45 metrů do hory a podpírá ji řada složitě zdobených kamenných sloupů. Stěny zdobí četné sochy zobrazující výjevy z Buddhova života.
Jeskyně Longyou tvoří systém 24 ručně vyhloubených komor vytesaných do pískovce v okrese Longyou v provincii Zhejiang. Tyto podzemní prostory byly vytvořeny přibližně před 2000 lety a pokrývají celkovou plochu 30000 metrů čtverečních. Jeskyně mají vysoké stropy, kamenné sloupy a paralelní stopy po dlátech na stěnách. Jejich původní účel a způsob stavby zůstávají nevysvětleny, protože žádné historické záznamy nedokumentují jejich vznik.
