Casa Central de la Pontificia Universidad Católica de Valparaíso, Historická památka a univerzitní budova ve Valparaísu, Chile

Casa Central de la Pontificia Universidad Católica de Valparaíso je čtyřpodlažní budova s jedním podzemním podlažím, čtvercového půdorysu, se dvěma vnitřními dvory obklopenými galeriemi a oddělenými vyvýšenou kaplí; průchod pod kaplí spojuje oba dvory. U vchodu stoupá dvojité mramorové schodiště, v rozích jsou schodiště a u hlavního vchodu skleněný výtah. Kaple ve druhém podlaží má mozaiky a vitráže a Salón de Honor zaujímá třetí podlaží směrem k Avenida Brasil.

Stavba začala v roce 1925 na pozemku vyklizeném v srpnu, financovaná sestrami Isabel a Teresou Brown Cacesovými a vedená Rafaelem Ariztíou Lyonem. Architekti Ernesto Urquieta a Gregorio Airola získali zakázku po soutěži; základní kámen byl požehnán 21. září 1925. Univerzita byla slavnostně otevřena 25. března 1928 a komplex byl v roce 2003 prohlášen národní památkou.

Sál de Honor ve třetím patře, přístupný hlavním mramorovým schodištěm, slouží obřadům a akademickým i kulturním akcím; ve čtvrtém patře je galerie. Kaple ve druhém patře je známá mozaikami a vitrážemi. Obě vnitřní nádvoří a bývalá kavárna, dnes víceúčelový prostor, byly nedávno upraveny.

Budova se nachází na Avenida Brasil mezi Avenida Argentina a 12 de Febrero v centru Valparaísa. Přístup do vnitřních prostor může být omezen, proto je vhodné se předem informovat o návštěvních hodinách nebo prohlídkách s průvodcem.

Dvě vnitřní nádvoří odděluje kaple zvýšená o jedno podlaží, pod níž průchod spojuje obě nádvoří. Původní rozpočet 1 000 000 pesos de seis peniques vzrostl na 7 500 000, když se Rafael Ariztía Lyon rozhodl postavit úplnou univerzitu. Komplex kdysi pojal až 6 000 studentů.