Finský záliv, Záliv v Baltském moři mezi Finskem, Estonskem a Ruskem

Tento záliv Baltského moře se táhne mezi Finskem na severu, Estonskem na jihu a Ruskem na východě. Voda je zde mělká a dosahuje hloubek méně než 328 stop (100 metrů) na většině míst, zatímco četné malé ostrovy zdobí finské pobřeží.

V 18. století se ruský přístup k otevřeným vodám přesunul do tohoto zálivu poté, co car založil nové hlavní město na jeho východním konci. Později se vodní cesta stala spornou hranicí mezi několika národy bojujícími o kontrolu nad pobřežím.

Finové nazývají tento záliv jménem odvozeným od starověké obchodní cesty do Novgorodu, což odráží staletí hospodářského významu podél těchto vod. Malé čluny stále následují pobřeží a přivážejí ryby do přístavů, kde místní trhy udržují tradici naživu.

Velké osobní trajekty spojují hlavní města na obou stranách, přičemž přeplavba trvá několik hodin přes otevřené vody. V zimě by cestující měli zkontrolovat, zda led neovlivňuje trasy, zejména během nejchladnějších měsíců mezi lednem a březnem.

Nízký obsah soli ve vodě zpomaluje biologický rozklad a činí tento záliv výjimečným archivem potopených lodí z několika staletí. Potápěči pravidelně objevují vraky v téměř kompletním stavu, s lanovím a dřevěnými konstrukcemi stále neporušenými.